Příroda a zlatý řez
Se zlatým poměrem se setkáváme všude v přírodě, aniž bychom si to uvědomovali.
Přijde nám totiž přirozený. Těla živočichů, rostlin, schránky mořských korýšů... tam všude můžeme zlatý poměr najít.
Tímto poměrem se řídí celá příroda.
V semenících slunečnice, kde lze pozorovat jednotlivá semínka uspořádaná do spirál o dvou po sobě jdoucích číslech Fibonacciho posloupnosti.
Projevem zlatého řezu je i uspořádání semen šišky, semen smetanky, která jsou rozmístěná ve svých spirálách a tvoří "točité schody".
Zdřevnatělé lístky plodu artyčoku, hlávka zelí, plod
brokolice jsou uspořádány do spirál vedoucích dvěma směry, jejichž počet kolem
stonku opět tvoří dvě po sobě jdoucí čísla Fibonacciho posloupnosti.
Spirálovité rozmístění je také velice dobře vidět u ananasu.
Listy rostlin, pokud vyrůstají jednotlivě, jsou na větvičkách rozloženy tak, že každý list vyrůstá nad předchozím listem více či méně posunut o určitý úhel.
V dolní části stonku jsou listy starší a větší, u vrcholu mladší a menší. Všechny listy jsou stejnoměrně osvětlovány Sluncem, menší nestíní větším, které mají delší řapíky.
Na květinu je potřeba podívat se oběma hemisférami.. V obou pohledech se skrývá krása.
Počty okvětních lístků…Kosatec má 3, pryskyřník 5, stračka 8, blatouch 13, astry mají 21 a jitrocel 34.
Květiny své listy také často rozmisťují ve zlatých spirálách, což prý souvisí s optimálním zachycením dopadajícího světla.
Když rozkrojíme banán, má střed 3 části. Pokud rozkrojíme jablko, máme střed hvězdice na 5 částí.
Poměr velikostí dvou po sobě jdoucích komůrek ulity některých plžů odpovídá poměru dvou po sobě jdoucích čísel Fibonacciho posloupnosti.
Ukázka zlatého řezu v říši zvířat
